Adam Drda analytik BBC

V Česku se kolem data konání této události nadělala spousta povyku - šéf lidovců Miroslav Kalousek už před časem jízlivě utrousil, že na nejvýznamnější křesťanské svátky v roce nepořádala sjezd v uplynulých padesáti letech žádná strana, dokonce ani extremistická.

Kritika je to oprávněná, protože schůzovat o Velikonocích znamená projevovat přinejmenším jistou kulturní omezenost.

Zároveň je ale skoro legrační, jak široce se věc probírá v jedné z nejsekularizovanějších zemí na světě, kde je křesťanství obrovskou spoustou lidí nazíráno jako jakási zaostalá ideologie a církve jako tmářská přítěž.

Když na Velikonoce zapomněl "konzervativně orientovaný" Václav Klaus, proč by si je měli vybavit socialisté?

Politici jsou takoví, jaká je společnost, z níž vzešli - a je vysoce pravděpodobné, že sociální demokraté se nechtěli nikoho dotknout, jen se jim to ukřižování a vzkříšení nějak nespojilo s kraslicemi a pomlázkou.

Koneckonců, pan prezident nedávno napsal do novin: "Asi se shodneme v tom, ... že Vánoce jsou, a to bez konkurence, v našem kulturním a civilizačním kontextu největšími svátky v roce."

Když na Velikonoce zapomněl "konzervativně orientovaný" Václav Klaus, proč by si je měli vybavit socialisté?

Pěkné zdůvodnění výběru termínu pro sjezd nicméně poskytl BBC místopředseda ČSSD Martin Starec: v brněnském Veletržním sále nebylo jindy volno, takže "zvolili jsme tak, jak jsme zvolili, jinou možnost jsme neměli, když jsme chtěli letošní sněm v Brně."

To je argument z nejpádnějších: když jde o Brno, musí všechno ostatní stranou!

Bohumínské usnesení a komunistická cesta vzhůru

Delegáti sjezdu sociální demokracie odmítli už v pátek velmi výraznou většinou zrušit tzv. bohumínské usnesení z roku 1995, které jim zakazuje spolupracovat na vládní úrovni s komunisty.

V době, kdy se rozpadá koaliční kabinet a víc než kdy předtím hrozí, že komunistický podíl na moci v České republice výrazně vzroste, je to pozitivní zpráva. Jen by se neměla přeceňovat.

Především přímý vstup KSČM do vlády není na pořadu dne. Za to se v ČSSD hodně nahlas a ve velkém počtu přemýšlí, zda by nebylo vhodné zbavit se lidovců a začít se o komunisty v parlamentu opírat - hledat pro menšinovou vládu podporu ad hoc, jak hlásá třeba Zdeněk Škromach.

To žádné usnesení nezakazuje a přitom právě tudy vede komunistická cesta vzhůru.

Řečeno jednoduše: když se ČSSD začne o KSČM "pouze" opírat, bude to znamenat ještě užší vazbu než dosud, řekněme navázání "velmi přátelských styků". Trvalo by to do voleb, a pak jsou možné dvě varianty.

Pokud chce zbědovaná ČSSD přežít, měla by se od disciplinovaných komunistů držet co nejdál

První je, že se sociální demokracie aspoň trochu vzpamatuje z krize a ve volbách spolu s komunisty uspěje tak, že budou mít dohromady většinu.

"Velmi přátelské styky" pak mohou snadno přerůst v koalici s KSČM.

Bohumínské usnesení by se zrušilo se zdůvodněním, že důvěryhodnost partnera již byla prověřena.

Je možné, že lepší výsledek ve volbách získají komunisté, a že by ČSSD v takovém svazku hrála druhé housle, protože se jí nebude chtít opustit ministerská křesla.

Druhá varianta je, že se socialisté dohromady nedají a komunisté zaberou místo hlavní levicové síly. Pomůže jim k tomu, že spoluprací s ČSSD projeví před lidmi "dostatečnou státotvornost" a že se tou spoluprací definitivně prolomí tabu.

Jistě, to všechno jsou spekulace, ale v současné situaci platí, že pokud chce zbědovaná ČSSD přežít, měla by se od disciplinovaných komunistů držet co nejdál.

Už proto, že nemá ve svých řadách politiky, kteří by dokázali udržet takového partnera na uzdě, o tom, že by ho kultivovali ani nemluvě.

Otazníky kolem premiérových splátek

Premiér a úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross těsně před sjezdem oznámil, že začne splácet devět set tisíc korun, které použil před pár lety na koupi bytu a o nichž nedokáže přesvědčivě říct, kde je vzal.

Dostal teď úvěr od družstevní záložny a ve čtvrtek sdělil, že jeho bytová aféra tímto krokem končí: "zcela určitě to vyřešené je, protože těžko může někdo hovořit o tom, že bych měl nějaké nevyřešené závazky."

Pan premiér se podle všeho mýlí. Vůbec není jasné, komu bude peníze vracet.

Logické by bylo, kdyby je vrátil strýci Vikovi, který mu údajně půjčil, háček je v tom, že půjčka od strýce podle Grosse nečinila devět set tisíc, ale milion dvě stě tisíc.

Jen pro osvěžení paměti: když se ukázalo, že strýc Vik takové peníze nemohl mít, objevil se na scéně podnikatel Rod, který tvrdil, že půjčil devět set tisíc panu Vikovi, aby ten mohl půjčit panu Grossovi.

Co tedy bude Gross vracet? Tři sta tisíc panu Vikovi a devět set tisíc panu Rodovi? To ne, protože pan Rod směnku "prodal" panu Simkaničovi, i když za ní nedostal ani korunu. Pan Simkanič tvrdí, že směnku spálil.

A proč by vůbec měl Gross něco vracet Rodovi nebo Simkaničovi, když dluží strýci?

Vrátí tedy peníze strýci Vikovi, který si to pak vyřídí dál, protože to je jeho věc? Pak ale zase nesedí částka...

A možná to skončí tak, že strýc Vik najednou získá něco kolem miliónu korun, který už nebude mít komu vracet a peníze tak zůstanou v rodině...

Snad není příliš odvážné tvrzení, že Stanislav Gross svou aféru skutečně vyřešit nemůže: evidentně nedovede přesvědčivě odpovědět na prostou otázku, kde vzal peníze, navíc se politicky diskvalifikoval tím, co všechno během aféry řekl a jak se během ní choval.

Podobný problém je s podnikáním jeho manželky, propojené s ženou, jejíž příjmy plynou z nevěstince: je hezké, že Šárka Grossová oznámila, že s podnikáním končí, ale věc předtím došla tak daleko, že se nedá vzít jen tak zpátky.

ČSSD v hluboké krizi

Brněnské sněmování nejsilnější vládní strany zatím podle očekávání potvrzuje, že krize sociální demokracie je velice hluboká - a že si tu hloubku sociální demokraté uvědomují jen pomalu.

Socialistům hrozí, že je komunisté doslova převálcují, ODS jim už dávno utekla

Před sjezdem takřka jednotně vyjadřovali podporu premiérovi, místo aby se postarali o to, aby ke svým aférám přistoupil nějakým snesitelným způsobem.

Pokusili se vyrobit legendu o mediálním spiknutí a teď jim začíná docházet, že je zoufale nevěrohodná, a že to s tou progrossovskou podporou asi trochu přehnali.

Přitom nemají v záloze náhradu - Zdeněk Škromach podle všeho není člověk, který by dokázal politické společenství sjednotit a vést, Miloš Zeman zase patří do časů opoziční smlouvy a jeho činnost v poslední době napovídá, že by chtěl "svou" stranu spíš zničit, aby se pomstil těm, kdo ho nezvolili prezidentem.

ČSSD trvale klesají preference, a byť se vláda, aspoň pokud jde o ekonomické výsledky, nedá označovat za žádný "jasný neúspěch" a za normálních okolností by z toho strana mohla těžit, sociální demokraté sami sebe torpédují nepřetržitým rozehráváním vnitřních sporů.

V ČSSD existuje několik znesvářených skupin, které si jdou navzájem po krku, aniž by jim docházelo, že tak ničí celek.

Socialistům hrozí, že je komunisté doslova převálcují, ODS jim už dávno utekla.

Přesto Stanislav Gross vystupuje s projevem, v němž říká, že jeho cílem je porazit ODS ve volbách a Zdeněk Škromach slibuje zisk pětadvaceti procent hlasů...

Do toho všeho se ukazuje, že strana nemá ujasněnou základní politickou koncepci, jednou Grossovi posvětí pokus o "liberální modernizaci", aby o chvíli později tleskala Škromachovi, jeho snaze vrátit se k tradičním levicovým doktrínám a jeho výroku, že "naivní liberální koncepce dnes zcela reálně ohrožují životy milionů".

ČSSD nepostaví na nohy ani rozdělení funkcí ministerského a partajního předsedy mezi dvě osoby, ani návrat k minulosti. Patří do opozice, kde si bude mít dost času na to, aby asi ujasnila, čím chce být - a čím je vůbec schopná být.